LIDI Z JADERKY: Petra Trnková

Petra Trnková se zabývá mezioborovým aplikovaným výzkumem v medicínské fyzice. V roce 2007 získala inženýrský titul na Jaderce v oboru Radiologická fyzika a v roce 2010 doktorát na Medicínské Univerzitě ve Vídni. Během své dosavadní kariéry pracovala v předních výzkumných institucích (Paul Scherrer Institute, Harvard Medical School, HollandPTC a Medical University of Vienna), kde se kromě výzkumu věnovala i klinické praxi. Její zaměření je především na vývoj metod pro zpřesnění a zefektivnění ozařování v klasické a protonové radioterapii.

Je aktivním členem European Particle Therapy Network, PTCOG Ocular Subcommittee a Upright Consortium. Od roku 2024 je také členem redakční rady v odborném časopise “Physics and Imaging in Radiation Oncology”. V roce 2014 získala kariérní grant od Swiss National Fund a v roce 2022 cenu PTCOG Team Investigation Award. Ve volném čase ráda sportuje, především běhá a leze.

• Proč jste se přihlásila na Jaderku?

V maturitním ročníku jsem se nemohla rozhodnout, jestli půjdu studovat medicínu anebo fyziku. Lákalo mě obojí, ale fyzika mě moc bavila. Jaderka nabízela obor Radiologická fyzika, který kombinuje fyziku a medicínu, a to vedlo k mému rozhodnutí přihlásit se na Jaderku.

• Šla byste sem studovat znovu?

Určitě ano. Jaderka mi otevřela dveře do světa a získala základy svého oboru. Vzhledem k tomu, že Jaderka spolupracuje se spoustou institucí, tak se mi během studia naskytla příležitost několika stáží. Byla jsem v Dubně, v Cernu, na univerzitě ve Valencii a diplomovou práci jsem dělala částečně na klinice v Regensburgu. Získala jsem kontakty a zkušenosti, které mi pak pomohly při hledání PhD. studia v zahraničí.

• Čím se teď zabýváte?

Mým nejnovějším výzkumným projektem je ozařování pacientů vsedě. Je to inovativní přístup, při kterém by bylo možné otáčet pacienta relativně k ozařovacímu svazku. V současné době pacient při ozařování leží a ozařovací přístroj se otáčí kolem něj, což vede k vysokým výrobním nákladům. Pokud by se ukázalo, že ozařování vsedě vede ke stejné, případně lepší kvalitě léčby, bylo by možné snížit velikost přístroje, ozařovacích místností a cen ozařovačů, hlavně v protonové radioterapii. To by mohlo vést ke zpřístupnění léčby většímu počtu pacientů.

• Doporučila byste studovat Jaderku? Pro koho naopak myslíte, že není?

Mladým lidem, které baví matematika, fyzika, chemie nebo programování, nabízí Jaderka spoustu lákavých oborů. Určitě bych ji doporučila, byť to není jednoduchá škola. Ale v nabízených oborech patří mezi špičku.

Myslím si, že oproti jiným školám se musejí studenti daleko více učit. A proto asi není pro studenty, kteří nejsou připraveni usilovně studovat a něco obětovat ze svého pohodlí.

• V čem vám Jaderka pomohla při volbě kariéry?

Zasvětila mě do oboru medicínské fyziky. Je to nádherný multidisciplinární obor, kde se kombinuje fyzika, medicína, biologie a softwarové inženýrství. Myslím si, že tento obor u nás není tak známý, ale přitom je naprosto nepostradatelný v moderní medicíně. Medicínský fyzik, u nás spíše používaný termín radiologický fyzik, může pracovat klinicky v nemocnici, nebo ve výzkumu na zdokonalování ozařovacích či zobrazovacích metod, případně v medicínském průmyslu. Mně se nejvíce zalíbila kombinace klinické praxe s aplikovaným výzkumem.

• Co je podle vás největší mýtus o Jaderce?

Na Jaderce jsem studovala před skoro dvaceti lety. Musím se přiznat, že tehdejší mýty si moc nevybavuji a ty současné neznám. Nicméně bych ráda vyvrátila jeden stereotyp, který se i mě osobně dotýká, a to, že Jaderka není pro ženy. Já jsem celé studium a vlastně i v průběhu mé kariéry musela často svou volbu obhajovat a neustále někomu dokazovat, že na Jaderku a práci ve fyzice mám. A přitom existuje spousta úžasných a talentovaných žen, které Jaderku vystudovaly a pracují dále ve svých oborech.