Přednáška o přijímacím řízení a studiu na FJFI

Od 12:00, místnost 103, Břehová 7

• studijní programy a specializace
• přijímací řízení
• uplatnění absolventů
• zahraniční spolupráce a studium v zahraničí 
• sportovní a společenské aktivity

Attosekundové záblesky: Cesta do světa ultrarychlých procesů

Nobelova cena za fyziku byla v roce 2023 udělena trojici vědců za jejich práci v oblasti generace attosekundových impulzů (1 attosekunda = 1e-18 s), což jsou ty vůbec nejkratší impulzy světla, které lidstvo dokáže vytvořit, charakterizovat, ale i využít. V této přednášce vysvětlím, jak pomocí nejmodernějších laserů takto krátké impulzy vytvořit a k čemu se dají využít. Posvítíme si díky nim na pohyb elektronů v obalech atomů a molekul, na doby jejich fotoionizace i na oscilace elektrického pole viditelného světla (o frekvencí ~500 000 GHz).

Přednášející: Ing. Jaroslav Nejdl, Ph.D.

Kdy: 10:00–10:25

Sbíráme data v laboratoři CERN

V příspěvku si představíme nový experiment AMBER, který poběží v laboratoři CERN. Stručně si představíme výzvy, kterým je potřeba čelit při shromažďování velkého množství dat o fyzikálních interakcích, které na experimentu probíhají. Následně se podrobněji se zaměříme na inovativní systém pro sběr dat, který pro experiment AMBER vyvíjejí odborníci a studenti katedry softwarového inženýrství FJFI.

Přednášející: Ing. Vladimír Jarý, Ph.D.

Kdy: 10:30–10:55

Jak bojovat s rakovinou? Ve stoje a čelem!

Radioterapie je mocná léčebná metoda, která využívá energii ionizujícího záření k léčbě (nejen) onkologických onemocnění. V současné době je zvykem, že pacient při ozařování leží, zatímco se ozařovací přístroj otáčí kolem něj. To klade nároky na prostor, technologii ozařovačů nebo stínění ozařoven a radioterapie se nám prodražuje. Šlo by to snad dělat jinak? Nový výzkum naznačuje, že ozařování pacienta ve vzpřímené poloze, při němž se pacient otáčí vzhledem k rigidnímu ozařovači, může nejen vést ke stejné a možná i lepší kvalitě léčby, ale také umožní konstruovat ozařovače kompaktnější a zredukuje velikost ozařovacích místností. Pozitivní vliv této inovace se promítne do financí a učiní radioterapii dostupnější širší skupině pacientů, zejména těch indikovaných k protonové terapii. Jak probíhá převedení inovativní myšlenky do klinické praxe? Jaké překážky je potřeba překonat a jak dlouho to může trvat?

Přednášející: Ing. Petra Trnková, Ph.D.

Kdy: 11:00–11:25

Rozvoj jaderných reaktorů v ČR

Dostavba Dukovan i instalace malých modulární reaktorů - cesty, jak řešit budoucí energetickou krizi v ČR. Povíme vám o výhodách i úskalí jaderných reaktorů, které by měly v ČR začít dodávat elektřinu i teplo v klíčových regionech.

Kdy: 11:30–11:55

Materiálový výzkum

Ing. Karel Tesař, Ph.D.

Kdy: 13:30–13:55

Termojaderná fúze

Chcete nahlédnout pod pokličku fúzního výzkumu a dozvědět se víc? Jak udržet plazma horké 150 miliónů stupňů uprostřed supravodivých cívek chlazených na téměř absolutní nulu? Jak zkrotit turbulentní plazma, aby výtrysky neroztavily nádobu? A co na to neutrony? Zavede vás do fascinujícího světa této špičkové technologie a představí vám obor Fyzika plazmatu a termojaderné fúze na FJFI. Povíme vám také o projektech u nás (tokamak Compass) i ve světě a o možnostech uplatnění.

Přednášející: RNDr. Jana Brotánková, Ph.D.

Kdy: 14:00–14:25

Tokamak GOLEM

Návštěva unikátního pokusného zařízení pro zvládnutí řízené termojaderné fúze v pozemských podmínkách: tokamak jménem GOLEM. Přednáška nastíní, co to je termojaderná fúze a jaké jsou její výhody jako budoucího zdroje energie pro lidstvo. Na závěr přednášky bude demonstrována reálná činnost tohoto tokamaku včetně provedení plazmatického výboje.

Kdy: od 10:00 a 13:30

Spektrometrie gama

Jak lze stanovit přítomnost radioaktivních nuklidů v látce? Můžeme využít gama spektrometrii! Každý zdroj záření gama vyzařuje fotony o jedné nebo více konkrétních energiích a tyto energetické linky jsou jako otisky prstu pachatele na místě činu. Podle energie emitovaného kvanta záření gama a podle počtu detekovaných impulsů o specifické energii jsme schopni velmi přesně identifikovat druh a množství radioaktivních elementů ve vzorcích. Metoda bude představena na konkrétním projektu monitorování jaderné elektrárny Temelín v dozimetrické laboratoři s nejmodernějšími polovodičovými detektory.

Kdy: od 10:30 a 14:00

Virtuální urychlovač pro léčbu rakoviny

Ukážeme si lineární urychlovač elektronů, který se používá k léčbě onkologických pacientů, a to ve virtuální realitě. Ocitneme se na onkologické ozařovně, jaké bývají v každé větší okresní či krajské nemocnici. Katedra dozimetrie vlastní unikátní výukový systém, ve kterém studenti mohou ve virtuální realitě ozařovat pacienty i provádět fyzikální měření.

Kdy: 10:00–11:00

Návštěva výpočetního klastru katedry matematiky

Exkurze k superpočítači HELIOS a dalším systémům pro vysoce výkonné počítání, které jsou na FJFI využívány pro počítačové simulace a algoritmy umělé inteligence. Před samotnou návštěvou se zájemci v krátkosti dozví něco o hardwarové a softwarové architektuře systému a způsobech jeho využití.

Kdy: 14:00

Fraktografické pracoviště KMAT

Ukážeme si vybavení Fraktografického pracoviště katedry materiálů, na kterém jsou pomocí metod elektronové mikroskopie sledovány procesy porušování celé řady velmi rozmanitých materiálů, nejen kovů a slitin, ale například také keramiky, plastů, gumy či skla. To má svůj význam nejen pro základní výzkum, ale také pro širokou škálu průmyslových odvětví. Mezi ty nejvýznamnější patří energetika (např. analýzy poruch lopatek obou původních turbín jaderné elektrárny Temelín) a letectví (např. analýzy poruch při testování draků letadel čs. výroby L39MS, L159 a L410 UVP.).

Kdy: 13:00-14:00

Výpočetní klastr Quantum Hyperion

Přijďte si prohlédnout výpočetní HPC clusteru Quantum-Hyperion kateder KLFF a KIPL. Kromě ukázky hardwaru Vám řekneme také o tom, k čemu nám je. Takové věci doma na notebooku prostě nespočítáte.

Kdy: 14:30 a 15:30

Čokoláda, která hraje všemi barvami aneb o světle, které pracuje v nanosvětě

Na příkladu čokolády, jejíž povrch hraje všemi barvami bez jakýchkoliv chemických přísad, si objasníme záludnost pojmu „barevnost“. A následně předvedeme, jak světlo může zapisovat, číst i přenášet informace. Jak lze pomocí světla a chytrých nanočástic rozpoznat a zneškodnit nádorové buňky a jak vytvářet speciální nanostruktury, které se po ozáření laserem mění v ultracitlivé senzory. Exkurzi povede RNDr. Jan Proška z katedry fyzikální elektroniky FJFI.

Kdy: 11:00, 14:30

Jak se entanglují fotony

Kvantové provázání (entanglement) představuje zvláštní vazbu mezi dvěma systémy, která nemá obdobu v klasické fyzice. Projevuje se velmi silnými korelacemi v měření na jednotlivých systémech. Je to naprosto neintuitivní vazba, Albert Einstein o ní mluvil jako o „strašidelném působení na dálku.“ Existují možnosti kvantové teleportace, komunikace nebo počítání v jejichž jádru je právě jev kvantového provázání. Kvantové provázání lze realizovat na nejrůznějších mikroskopických systémech (fotonech, elektronech, i molekulách, …). V naší laboratoři můžeme generovat dvojice fotonů, které jsou v provázaných polarizačních stavech. V principu se to projevuje takovým způsobem, že měříme určitou vlastnost fotonů (polarizaci vertikální nebo horizontální) a ve chvíli, kdy změříme vlastnost (stav) jednoho fotonu, tak okamžitě víme, jakou vlastnost má druhý foton – to je způsobeno právě silnou korelací, kvantovým provázáním, mezi dvěma fotony a je to ono „strašidelné působení na dálku.“

Kdy: 11:00, 14:30

Femtosekundový laser se špičkovým výkonem 200 GW

Uvidíte laserový systémem využívající technologii, která svým průkopníkům přinesla v roce 2018 Nobelovu cenu za fyziku. Interakce intenzivního laserového impulzu o špičkovém výkonu v řádu stovek GW s látkou otevírá okno do fyziky extrémně vysokých elektromagnetických polí, jaká nejsou na Zemi jinými způsoby dosažitelná.

Kdy: 11:00, 14:30

Laboratoře laserů a pokročilých kosmických technologií

K vidění bude vysokoenergetický femtosekundový titan-safírový laserový systém a neodymové laserové systémy pro výzkum nelineární optiky či lasery používané v lékařství. Seznámíme vás aplikacemi laserového záření nejen ve výzkumu, vědě a technice, ale i v běžném životě. Uvidíte také funkční kopii letovéhu kusu detektoru velmi slabých laserových signálů a uslyšíte, k čemu je to užitečné ve fyzice, geofyzice či astrofyzice.

Kdy: 10:00 až 16:00

Laboratoře fotoniky Katedry laserové fyziky a fotoniky

Můžete si prohlédnout laboratoř kvantových technologií, nové vybavení pro přípravu nanostruktur a mikroskopické pracoviště s unikátní kombinací zobrazovacích zařízení, přístupů a metod. K vidění je také zdroj XUV záření založený na vysokonapěťovém výboji v plynu a průmyslový rentgenový tomograf pro nedestruktivního testování.

Kdy: 10:00 až 16:00