Michal Ešše a Lucie Titzová, studenti jaderného inženýrství na KJR FJFI ČVUT, vyprávějí v cestovatelském podcastu Casablanca hlavně o Koreji. Minulý rok tam čtyři měsíce žili, studovali v rámci zahraniční výměny a cestovali. Co jim nejvíc chutnalo, čemu se nejvíc divili, kam chodili na výlety do přírody a jak je Korea změnila? A je problém v Koreji pochválit Japonsko? Záznam pořadu najdete ZDE.

Veronika Hendrychová je studentkou 5. ročníku Matematické informatiky na FJFI ČVUT. Loni studovala dva semestry ve Francii, nyní vedle studia také cvičí lineární algebru v prvním ročníku. Díky svým studijním úspěchům se letos stala laureátkou Ceny Stanislava Hanzla pro nejlepší studenty ČVUT. Kromě školy se dlouhodobě věnuje organizaci několika největších fyzikálních soutěží pro středoškoláky v Česku pod hlavičkou FYKOSu. Ve zbylém volném čase hraje Go, poslouchá podcasty o politice a hraje na klavír.

Události ČT i pořad Věda Plus Českého rozhlasu odvysílaly reportáže o spuštění výzvy v programu Charleston na Karlově univerzitě, kde je naše vědkyně a medicínská fyzička Petra Trnková členkou řídícího výboru. Cílem programu je přitáhnout mladé a nadějné vědce se zahraničními zkušenostmi do Česka. Polovinu ze 120 milionů korun vložených do programu poskytne UK, druhou polovinu fondy EU.

Jakub Lelek se specializuje na metrologii optomechanických soustav pro polovodičový průmysl. V roce 2016 získal inženýrský titul v oboru Optika a nanostruktury na FJFI. Během studia se věnoval metamateriálům a jejich simulacím, včetně stáže na DTU v Lyngby. Nyní pracuje ve firmě Meopta, s.r.o., kde vede tým 14 lidí v oblasti metrologie. Zabývá se přesným nastavováním a montáží optických a mechanických systémů, které jsou součástí výrobních a kontrolních procesů při výrobě procesorů, pamětí, displejů aj. Stále spolupracuje na grantových projektech s vědeckými institucemi. Ve volném čase se věnuje rodině, turistice, deskovým hrám a LEGO.

Ahoj, jmenuji se Denisa a jsem studentkou jaderné a částicové fyziky, což znamená, že trávím hodně času zíráním na malé částice a předstíráním, že je vidím. Když zrovna nepočítám, najdete mě u klavíru. Hudba a tanec jsou moje tajné zbraně proti nudě a gravitaci. Mám kočku, která mě trpělivě poslouchá, když jí vysvětluji teorii relativity – a myslím, že jí to jde líp než mně. A co je nejdůležitější, mám ráda humor. Humor je pro mě jako temná hmota – neviditelný, ale všudypřítomný a nepostradatelný. A pokud se někdy ztratím v myšlenkách, pravděpodobně přemýšlím, jak bych vypadala já a kočka ve stavu beztíže.